Dobrý deň. Môj malý pudlík má 9 rokov. pred rokom sme prerábali byt v paneláku. on nenašiel svoje miesto,bol u nás velký hluk. odvtedy sa boji aj od maličkého hluku, ako keby mal videnia, boji sa od tieňa. A teraz treti mesiac, že nechce byť sám, hlavne ked som doma, ani nespi, stále stoji pri mne, alebo sa schová pod stôl. nevieme čo s ním, či má depresiu, alebo zle vidí? Ďakujem
Môj pes sa boji
Jak jste se k němu chovali, jak jste reagovali? Co jste s tím dělali do tého doby? To je velice důležitá otázka.
predtým nebol problém s nim, teraz ho stále musime pohladkať,ukludňovať,dbať na to,aby nepozeral televizor,lebo aj ten je nový,veľký, aj od toho sa zľakne. ale to je najväčšia otrava,že pri varení stále stoji pri mne,nechce ani spať.
Takže ty ho utěšuješ, ustupuješ mu v tom, čeho on se bojí. On se bude bát stále víc a víc, když ho budeš utěšovat a hladit a chlácholit. Pejsek to vnímá tak, že chlácholivý tón je podřízenecký, říká si - ona se bojí taky, tak já ještě víc...., hlazení za strach je stejně k ničemu jako trestání za strach. Nech ho, aby se opřel o tvůj klid, pohodu a suverenitu. Když on se dívá na tebe, dotýke se toho, čeho se bojí, jestli to jde, opři se o to zívni si, nech ho, aby si to očuchal. Komentovala bych to stylem - no vidíš a nic tě nesžralo, tak se chovej normálně. Utěšováním to nepůjde.
ErikaAR,ja sa ti divím,že ste v takom rámuse nechali toho psíka.Oni sú na hluk velice citlivý a plachy,tak sa nečuduje teraz jeho správaniu.Je chudáčik celý prestrašený,v dennom strese v očakávaní,že sktorého kúta sa zase vyrúti ten nepríjemný rachot vŕtačky a kladiva.Ty si ani nevieš predstaviť akú hrôzu prežíval.Mala by si isť sním k zvelolekárovi,sú také tabletky na upokojenie..
A tiež opisuješ,ako ti stále len pri nohách stojí,alebo pod stolom je schovaný.Akoby nie,keď hladá ochranu,ukryt,kde by mal istotu,že sa mu nič nestane.Zrejme velký vzťah nemáš k psíkom,keď ho ani na ruky nevezmeš,nepohladkáš,a prívetivým hlasom ho neupokojíš,aby mal istotu,že už mu nič nehrozí.
Iste sa chudák aj zo sna strháva na ten hluk,ktorý pre neho trval celú večnosť.1 deň je na psa moc,nieto ešte týždeň,ak nie viac.Dostali ste ho do poriadných depresii.
Na čas kým sa z ních nedostane,by si si ho aj do postele mala na noc vziať a mať na ňom položenú ruku,aby sa nebál a mal istotu,že ho chrániš.Nech sa chudáčik konečne už trošku vyspinká,lebo nakoniec ti ochorie ešte viac!
Tabletky na upokojení pro devítiletého psa? Utěšování bázlivého psa je cesta ještě hlouběji do strachu. Pes tomu rozumí tak, že chlácholivý a utěšovací tón je pro něj submisivní, řekne si - panička se taky bojí, tak já se bojím dvakrát.
Bázlivého pejska, který je zdravý (nemá problém se sluchem, zrakem, srdíčkem a tak dále), lze hodit do klidu jen svým klidem, suverenitou, být pro pejska oporou.
Nemusel prožívat žádnou hrůzu z toho hluku, pokud mu to tak nebylo podáváno. V současné době měníme elektrické vedení a okna ve starém domě, dřevo na topení už třetí rok řežu motorovkou. Ani jeden z mých tří psů z toho nemá a neměl žádné trauma a nestal se bázlivým neurotikem.
Chce to váš klid, jistotu a suverenitu, o kterou se on opře a tím se zvedne. Tabletky a utěšování jsou podle mého názoru to nejhorší, co můžete psovi udělat.
DOBRY DEN.JA BY SOM SA CHCELA SPYTAT.MAM 10 MESACNEHO PSIKA YORKA.PRED 6 MESIACMI HO USTIPLA OSA.OD VTEDY SA BOJI CUDZICH PSOV AJ LUDI.CHODIEVAM HO PRAVIDELNE VENCIT,ALE AKO NAHLE SA TAM OBJAVI NEJAKI PSIK ALEBO CLOVEK TAK SA ROZTRASIE A UTEKA PREC.KED HO CHCEM DAT OSTRIHAT,USKA VYCISTIT,ALEBO NECHTIKY OSTRIHAT TAK SI TO NEDA A ROBI VSETKO MOZNE ABY SOM MU TO NEDALA ROBIT.PROSIM VAS PORADTE MI CO MAM S TYM ROBIT ABY SA NEBAL LUDI A CUDZICH PSIKOV?
Ja mám 5-ročného Cavaliera King Spaniela a od nejakeho casu sa zacal báť vlastného tieňa...Zistila som to v kúpelke po vecernej prechádzke.Mám tam bodovky a oni hádzu taký trojitý tieň...no a on sa na povel môžeš-volno, nepohol z uteráka...Stuhne a len kuka na ten tieň.Skúšala som robiť rukou "druhý" tieň a pritom to chváliť, že to je v pohode, že je šikovný a ťapkal som ho po chrbáte...Myslím, že postupne chápe, že to je hra, ale istý si celkom neni...Ale už aspoň netuhne strachom, len sa vždy tak pozrie na mňa, že ako či to je ešte stále v pohode...ja sa len zasmejem a prikývnem a pochválim ho...

